úterý 28. června 2016

Krakonošova stovka 2016 a na vyběhání Olympijský běh 10km

Při vyhlášení jsme dostali každý lahváče na cestu.

Krakonošova 100. 9:39 hod. Krásný noční přeběh Krkonoš a jako bonus Sněžka. Všechno pěkný, jen po šutrech a kořenech to neumím a ztrácím. Taky občas bloudím a ztrácím. Vlastně to v terénu vůbec neumím a ztrácím. Jsem prostě ze silnice. Na druhou stranu jsem si absolvoval kus pure skyrunningu když jsem blbě odbočil pod Sněžkou. A vršek byl stále v nedohlednu. Chybama se člověk učí. Každopádně druhý místo beru všema deseti. Petr Hének běžel parádně a stejně tak Roman Košťák. Pěkně jsme si zabojovali. Výsledkem bylo výrazné posunutí traťového rekordu o hodinu a tři časy pod 10 hodin. Moje tělo teď hlásí, že tři stovkové závody v rozmezí čtyř týdnů jsou už trochu moc a že bych se o něj měl víc starat. Takže teď trochu odpočinku a další ultra až JUT za měsíc a pak Spartathlon. Byla to fajn páteční noc.

https://www.strava.com/activities/612519552


Vítězka žen, team SK Babice

Od sobotní Krakonošky jsem byl dost rozbitý, stehna mě celkem křečovali, což jsem ohodnotil jako že už stárnu a že jsem se v kopcích neflákal. Na středu jsem slíbil účast na Olympijském běhu v Praze ve Stromovce. Vůbec se mi tam tedy nechtělo, protože ještě ve středu ráno když jsem si šel zaběhat, tak jsem se loudal těžce přes 5min/km a nevypadalo to na nějakou rychlost. Ale znáte to, člověk si stoupne na startovní čáru, srdíčko se rozbuší a už nevidí napravo, nalevo, jen dopředu a k cíli. Takže jsme vyběhli a metelili to dva okruhy Stromovkou. Běžci na 5 km se po prvním okruhu odpojili a přede mnou zůstal jeden jediný, desítkař. Cca 200m přede mnou. Na 8.km se mi zdálo, že jsem se mu trochu přiblížil, běželo se mi celkem dobře, tak jsem trochu přidal a v kopečku u Planetária ho docvaknul. Byl tam trochu chumel lidí, co teprve dobíhali první kolo, prosmykl jsem se okolo něho, a šupajdil do cíle. Doprovodný cyklista to asi nezaregistroval, případně nedokázal mezi běžci prokličkovat a tak jsem předběhl i jeho. Komentátor hlásí: a už tu máme vítěze desítky, zkusíme mu natáhnout cílovou pásku, snad nám do ní nikdo nevběhne z ostatních běžců. Sotva to natáhli, já do ní vlítnul, oni na mě pomalu: vypadni, co děláš, to je pro vítěze, já na ně že jsem vyhrál, oni že prej ten co teprv přiběhne. Do toho komentátor že se spletl a že tedy ten v tom černém tričku je až druhý, no samá stranda. Trochu jsem s připadal jak v tom videu, kde ta nasleplá holka se zamlženýma brýlema vidí pásku a vlítne do ní a raduje se z vítězství a ona to je policejní páska okolo mrtvoly. Tak takhle to asi vypadalo.
Čas byl 33:46, což jsem tedy nečekal, já pomalík a jen půl minuty za osobákem? No aspoň jsem tím z nohou vytřásl únavu z Krakonoše. Definitivně.
https://www.strava.com/activities/617550674



1 komentář:

Erik Hübner řekl(a)...

Paráda, gratulujem. Tak na Silve bol scenár presne opačný. Prvý 90-kár dobehol do ciela, pretrhol pásku, hlasatel ho ohlasil. Druhy som dobiehal ja a hlasatel sa nejak rozhodol, ze som 103-kar a ze som dokonca porazil Radka Brunnera!!! Tak mi aj pasku natiahli aj ked som im ukazoval prstom, ze Nenenene! :) Ukazal som na rukach cislo 9 a az potom to hlasatelovi docvaklo, ze som druhy 90-kar :) Ale aspon mam pasku na fotke hahaha.