Nadešel ten sváteční čas, čas sklizně. Začalo to pěkně pozvolným laděním. V pondělí 10km do tempa 4:06/km ale s tím, že polovina do kopce a zbytek z kopce. Úterý 8km po 5:00/km(snad nejpomaleji za poslední měsíce), ve středu 6km(4:30/km) a v tom rychlý 1km 3:20. Odpoledne mě začalo škrábat v krku, takže sem dostal trochu nerva. To jako budu několik měsíců běhat na to, abych pak byl nemocný?? Ve čtvrtek jsem odpočíval, v pátek se jen rozklusnul 4km a vyrazil směr Praha. Necítil jsem se zrovna nejlíp, v hlavě šrotovali myšlenky, jestli jsem něco nezkazil, jestli jsem neměl běhat víc nebo třeba jinak? Ale teď už bylo pozdě něco měnit. Sobota rozhodne.
V sobotu ve 4:30 budíček, přejezd do Plzně. Cestou statečně pršelo, u Plzně začalo sněžit...a jak to celé dopadlo jsem už sepsal do deníku na DailyMile:
No luxus. Celý den fičelo jak kráva, do toho sněžilo a pršelo, takže než jsme vyběhli, byl jsem zmrzlý a mokrý. Ale ostatní taky, takže v pohodě. Navíc jsem si vzal blbý boty, všechny mám roztrhaný a asi by mi udělali díry do paty, takže nezbylo než 10let starý NB, který mají asi 3000km a jsou dobrý akorát tak na dopad ale odraz je totálně nulový. Trochu jsem měl problémy s čuráním, každých 10km to chtělo, takže poprvý to byla trochu ztráta, odhaduju 40s ale pak jsem se naučil za běhu a to je parádička, skoro se nezpomalý a člověk se ani nepo... . Udržoval jsem si druhou pozici za Danem, za kterýho jsem se poslušně zařadil. Postupně jsem si ostatní předběhl o několik kol a jen ten Dan, pořád jsem čekal, kdy se za mnou objeví a ono nic. Najednou mi hlásí: je dvě minuty před tebou. Říkám si: sakra, to je divný? Meta maratonu za 2:53:37 a za 46 km jsem ho skutečně doběhl. Byl docela promrzlý a šel se převléct, čímž sem získal asi 1minutu náskoku. Ten se postupně dostal na 2 minuty, ale pak už sem trochu narazil, lýtko trochu drhlo a zima byla fakt jak hovado. Všechno mokrý. Na 60 km mě znovu doběhl, dali jsem kus spolu ale prožíval sem si krásnou krizi a tak jsem ho radši nechal. Někde na 80km mě doběhl zezadu, společně s maratonci, kteří odstartovali na svůj běh. Usoudil jsem že nebudu bláznit, protože to stejně nešlo a běžel jsem si dál svoje, udržovat třetího Milana Adamce na dohled se ztrátou tří kol a pokračoval. Pak už se to ale fakt nedalo vydržet a hodil jsem přes sebe šusťákovku a v té to doběhl. Asi jsem vůl a měl se obléknout dříve, protože to zvýšení teploty mělo za následek pocitově zrychlení a najednou jsem zase začal předbíhat a na Milana získal ještě jedno kolo k dobru. Dan si několik kol kroužil s maratonci než ho zatavili, to mu ale stačilo aby si udělal bezpečný náskok, který už nebyl v mých silách. Takže konec jsem už šel na pohodu, pokud se tomu může říkat pohoda:) z konečného času jsem opravdu mile překvapený, protože je pouze 1:20min za mým historickým osobáčkem, při kterém jsem měl mezičas na maratonu 2:48, takže jsem vlastně dneska šel druhou půlku rychleji než kdysi. Škoda toho počasí mohlo to být lepší. Ale vzal jsem si z toho jedno ponaučení: běhám málo, budu muset přehodnotit trénink a trochu víc přidat, v tom konci je to znát:) díky všichni za podporu na dálku. 2.místo je mi velkou odměnou.
Takže: jsem s tím ohromně spokojený, po 8 letech zdravotní pauzy jsem si dokázal, že ještě můžu něco zaběhnout. V roce 2002 jsem si zaběhl osobák na stovce po 3 letech usilovného tréninku, letos jsem ho v těch hnuspodmínkách téměř zopakoval, ale po 4 měsících poctivého tréninku. Věřím, že hranici času budu schopný ještě posunout. Trénoval jsem taky trochu jinak než předtím. Skoro si myslím, že jsem si objevil ten správný repept, který na mě funguje. To, jestli mám s touto úvahou pravdu si vyzkouším na nějaké stovce na jaře.
Souhrn týdne: 132km, doba běhu 10:31hod
